Vaše srdce ať se nechvěje

Sdílejte s ostatními!


MP3Stáhnout MP3     PDFPřečíst v PDF

Jan 14:1 „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
4 A cestu, kam jdu, znáte.“
5 Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Jan 13 – umytí nohou učedníků a slavení poslední večeře.

Jan 13,33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
36 Šimon Petr mu řekl: „Pane, kam odcházíš?“ Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“
37 Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat?“ Svůj život za tebe položím.“
38 Ježíš odpověděl: „Svůj život za mne položíš? Amen, amen, pravím tobě: Než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.“

Pán Ježíš ví, že konec jeho života se blíží.
Připravuje své učedníky na to, že zemře.
Hovoří obrazně, a oni nerozumí.

Jan 13,33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.

Proč nerozumí?
představa že Ježíš v plné síle (33 let) zemře je pro ně vzdálená
a druhá věc: smrt je konec, ale Ježíš mluví o návratu..

Petr se ptá: kam odcházíš?

Ježíš odpověděl: „Kam já jdu, tam mne nyní následovat nemůžeš; budeš mne však následovat později.“

Petr:

Jan13,37 Šimon Petr mu řekl: „Pane, proč tě nemohu nyní následovat?“ Svůj život za tebe položím.“

Stejně Tomáš na slova o tom, že odchází, připraví jim místo a vrátí se pro ně, říká:

Jan 14,5 Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“

Pán Ježíš se v posledním období života zmiňoval i o utrpení, a tom že bude „vydán do rukou hříšných

Lukáš 24:7 že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát.“

Že jde do Jeruzaléma, kde bude trpět…

A přesto učedníci nechápali…

Bylo to pro ně nepředstavitelné.
Stejně jako je pro nás mnohdy nepředstavitelné, že někdo, koho milujeme, kdo patří do naší rodiny, nebo do našeho sousedství, kdo je zdravý, ne starý by mohl náhle zemřít.
Smrt je téma, o kterém se neradi lidé baví.

T.G Masaryk řekl, že kdo nepřemýšlí nad smrtí, není pak na ni připraven.
Je to pravda, nejraději ji vytěsníme ze svého života, i když dobře víme, že před smrtí nikdo neuteče.
Ale raději na to nemyslet.

Křesťané jsou lidmi naděje. I tváří v tvář smrti, nebo právě tváří v tvář smrti.
Proč? Protože víme, že smrtí vše nekončí.

Podívejme se ještě jednou na slova Pána Ježíše:

Jan 14:1 „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
4 A cestu, kam jdu, znáte.“
5 Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“
6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Hovoří o tom, že odejde, přijde a vezme nás sebou.
Smrt – vzkříšení – nanebevzetí – druhý příchod Pána Ježíše (pro jeho děti)
Z tohoto seznamu znali učedníci jen jedno: SMRT. Ostatní je pro ně nepředstavitelné.
Proto se Tomáš ptá: Kam vlastně Pane jdeš? Neznáme cestu, o které mluvíš.

Když vstal Pán Ježíš z mrtvých a ukázal se učedníkům, Tomáš u toho nebyl.
Když o tom s nadšením vypráví, říká: nevěřím!

Jan 20:25 Ostatní mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“

Ježíš přišel mezi mučedníky znovu, specielně kvůli Tomášovi, ukázal mu své rány, řekl mu: přesvědč se, dotkni se mě, a věř. Ježíš chtěl probudit v jeho srdci víru.
Vzkříšení, to že Ježíš vstal z mrtvých, to je základ, na kterém stojí naše víra.

1 Korintským 15:16 Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus.
17 Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších,
18 a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu.

Vzkříšení dává životu smysl. Pokud vše končí smrtí,

1 Korintským 15:32 … Jestliže mrtví nevstanou, pak `jezme a pijme, neboť zítra zemřeme´.

Pokud vše končí smrtí, pak jaký má náš život význam? Proč o něco usilovat, proč se pachtit, obětovat pro druhé, proč dodržovat pravidla, proč se o něco snažit?

Ano, každý z nás zemřeme, ale tím vše nekončí. Protože poslední slovo nemá smrt, ale Ježíš. Ten, který byl, je a přichází. Který nad smrtí zvítězil. Kde je smrti tvá zbraň, říká Pavel?, když Ježíš nad ní zvítězil?

Bible říká, že Bůh nám dal věčný život, a ten život je v Ježíši.

1 Janův 5:11 A to je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu.
12 Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.
13 Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.

Proto začíná Pán Ježíš slovy: Jan 14:1 „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí!

Myšlenka na smrt – pokud člověk nemá v srdci víru v Ježíše – děsí.
Ale pokud máme jistotu věčného života, pak smrt pro nás není konec, ale začátek něčeho nového, co si ani neumíme představit, ale co vyhlížíme a na co se těšíme.

Často se setkávám – zvlášť u starších, nebo vážně nemocných lidí, že se těší – ne na umírání, ale na setkání s Ježíšem. Na nový život, na věčnost, na setkání s Bohem.
Jdu domů…

Nikdy nezapomenu na slova, která nechal můj dědeček Karel Kolman na nočním stolku, když zemřel.

Bůh mne volá do své slávy
pojď ó dítě znavené.
Napoj duši unavenou
ze života pramene.

Bylo mi tenkrát 7 let, (28.3.1962), večer si dědeček šel lehnout, ráno ležel v posteli mrtvý. Ale na nočním stolku bylo napsáno toto čtyřverší.
On věděl, kam jde. On věděl, že ten Ježíš, který mu odpustil hříchy, který ho přijal a miloval, na něj čeká. Provede ho údolím stínu smrti do svého Božího království.

„Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí!!
Byla by to laciná a prázdná slova, kdyby Pán Ježíš nad smrtí nezvítězil.
Ale díky tomu, že vstal z mrtvých (smrt nad ním neměla moc, Řím 6,9), jsou to nejúžasnější slova jaká můžeme slyšet. Ježíš zvítězil, porazil smrt a připravil pro nás věčný život.

Když Tomáš říká: Pane, nevíme, kam jdeš a jak můžeme znát cestu,
odpovídá Ježíš těmito slovy:

6 Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Jediný způsob jak přijít k Otci, je ta, po které nás dovede Ježíš.
On je cesta, On je pravda a On je život.
Ježíš je začátek i konec, první a poslední, Ježíš je základ na kterém buď náš život stojí, a nebo žijeme-li bez něj – padá.
Nikdo nemůže být základem pro lidský život než Ježíš.

1 Korintským 3:11 Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.

Proto je tak důležité, abychom v něj uvěřili.
Tenkrát, ale i dnes je doba, kdy pro lidi není problém věřit v Boha, ale neví kam zařadit Ježíše.
Bůh ano, věřím, že nějaký někde je, ale Ježíš? Setkali jste se s tím?

A co říká Pán Ježíš učedníkům? Věříte v Boha, věřte i ve mne.
Protože „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

Všimněme si: věříte v Boha, věřte i ve mne. V domě mého Otce
Pokud věříme v Ježíše, pak se Bůh pro nás stává Otcem.
Není to žádná energie, žádná vesmírná síla, žádný strach nahánějící, neznámý bůh, ale je to Otec, milující otec, který nás vyhlíží, který na nás čeká, který se raduje z toho, když se dítě vrátí domů.
Jan říká: Bůh je láska, ale takto ho můžeme poznat jen tehdy, když nás k němu přivede Ježíš.
Není jiné cesty, jak najít Boha Otce, než se chytneme ruky Pána Ježíše, a necháme se k němu dovést.

Je to jako když se dítě ztratí v obchoďáku, zmateně pobíhá, najednou ho nezajímají všechny ty sladkosti, nebo hračky v policích. Táta, máma se ztratili… Začne plakat, ztratilo se a ztratila se i naděje…
A v tu chvíli přijde zachránce – to dítě to ještě neví, ale přijde někdo, kdo ho vezme za ruku, nebo do náruče a dovede ho k rodičům.
Tak jsme se ztratili na tomto světě. Šli jsme za tím, co se nám líbilo, a ztratili jsme se Bohu. A tu přichází Ježíš a říká: já jsem cesta, já jsem pravda, já jsem život. Já Tě dovedu k Otci. Pojď se mnou.

Kdo následuje Ježíše, kdo se vydal po té cestě, kterou je on sám, kde mu podal ruku, ten se setká s Otcem.
Ano, máme to složitější než to měli učedníci. Ti Ježíše fyzicky viděli, hovořili s ním, dotýkali se ho. Ježíš byl člověkem, fyzickou osobou z masa a kostí. Ale přesto mu často nerozuměli…
My dnes Ježíše fyzicky nevidíme, ale můžeme zaslechnout jeho volání v srdci, můžeme prožít ve své duši pokoj, který dává jen on, můžeme prožívat jak se nás dotýká…
On je stejný včera, dnes a na věky. Jde jen o to, rozpoznat jeho hlas, a na jeho volání odpovědět: ano.
Říci Ježíši ANO, se učím každý den, znovu a znovu. Každý den se rozhoduji následovat Ježíše.
A každý den, kdy se pro to rozhodnu, je den, v kterém prožívám pokoj, radost a naději. Mé srdce se nechvěje úzkostí, protože vím komu patřím, a kam jdu.

Pán Ježíš nastiňuje učedníkům svůj nejbližší program:

Jan 14,2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

Nejprve fakta:
Bůh, můj Otec (který chce být i tvým Otcem, a já tě k němu dovedu) má ve svém domě mnoho místností, domů, bytů, vil, paláců… v jazyce společnosti 1.století – příbytků.
Ježíš odchází, chce dodat Otci seznam zájemců, a chce pro ně tyto domy, vily, příbytky připravit. Ježíš nás zná, ví jaký máme vkus, jaké máme potřeby, co bys se nám líbilo, v čem bychom se cítili dobře – a tak jako ten nejlepší interiérový designér, se pustí do práce a pro každého z nás připraví to nejlepší a nejkrásnější místo k životu. Je to život věčný a proto Ježíš chce, aby to bylo to nejkrásnější co si vůbec dovedeme představit.
Tedy Bible říká, že si to nedovedeme představit, protože to bude daleko krásnější než kam naše představivost sahá…

1 Korintským 2:9 Ale jak je psáno: `Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.´

Ježíš se pohybuje mezi dvěma světy. Jednak je u Otce v nebi, kde se za nás přimlouvá, a kde nám připravuje místo, a zároveň tady na zemi v duchovní rovině přichází a dotýká se našich srdcí, když říká: pojď za mnou, dovedu tě k Otci.

Jan 14,2 V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.
3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.

Ale jednou přijde den, kdy Ježíš přijde, aby nás vzal k Otci.
Toto se jednak ději tehdy, když věřící člověk umírá.
Tak, jak to napsal můj dědeček..
Představuji si to tak, že Ježíš přišel k jeho posteli a řekl: Karle, tvůj život se naplnil, pojď, půjdeme k Otci.
a dědeček řekl, Ano, jsem připraven, ale dej mi ještě chviličku. Chci, aby se ti, které tu nechám netrápili, aby věděli kam jsem odešel. Jasně, počkám…
A tak vzal tužku, papír a napsal pro nás vzkaz:

Bůh mne volá do své slávy
pojď ó dítě znavené.
Napoj duši unavenou
ze života pramene.

Položil papír a tužku na noční stolek, řekl jsem připraven a šel… do nebeského příbytku, domů, k Otci.
Věřím, že podobně ve čtvrtek minulý týden šla i naše sestra Kocarová – domů, k Otci.
A jednoho dne půjdu já a půjdeš Ty!

Ale jednou přijde den, kdy Bůh, náš Otec v nebi řekne KONEC.
On tento svět stvořil, a on také rozhodne, kdy nastane jeho konec.
Ale dříve, než tento konec přijde, pošle Pána Ježíše, aby jeho děti shromáždil – ze všech koutů země, a přivedl je do nebe.
Přijde, aby ty, kteří v té době, v té generaci budou žít na zemi, vzal do nebe.
Vytržení věřících.
Přijdu a vezmu vás k sobě říká Pán Ježíš.
Tak jak ho vidíte odcházet se vrátí, říkají andělé učedníkům na Olivové hoře, když Pán Ježíš byl vzat do nebe.

1 Tesalonickým 4:14 Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.
15 Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme.
16 Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;
17 potom my živí, kteří se toho dočkáme, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.
18 Těmito slovy se vzájemně potěšujte.

On odešel, připravuje nám místo, přijde a vezme nás k sobě.
Toto je jistotu těch, kteří dali svůj život Ježíši.
Je to i tvá jistota?
Víš, že je v nebi pro tebe připravené místo.

Ne pro naše dobré skutky, ale protože nás Bůh miluje, a protože nám Kristus odpustil, protože jsme uvěřili v jediného Božího Syna?

Díky tomu se naše srdce nemusí chvět úzkostí, ale smíme očekávat…

 

2 Petrův 3:10 Den Páně přijde jako přichází zloděj. Tehdy nebesa s rachotem zaniknou, vesmír se žárem roztaví a země se všemi lidskými činy bude postavena před soud.
11 Když tedy se toto vše rozplyne, jak svatě a zbožně musíte žít vy,
12 kteří dychtivě očekáváte příchod Božího dne! V něm se nebesa roztaví v ohni a živly se rozpustí žárem.
13 Podle jeho slibu čekáme nové nebe a novou zemi, ve kterých přebývá spravedlnost.
14 Proto, milovaní, očekáváte-li takové věci, snažte se, abyste byli čistí a bez poskvrny a mohli ten den očekávat beze strachu před Božím soudem.

Jakubův 5:8 I vy tedy trpělivě čekejte, posilněte svá srdce, vždyť příchod Páně je blízko.

2 Timoteovi 4:8 Nyní je pro mne připraven vavřín spravedlnosti, který mi dá v onen den Pán, ten spravedlivý soudce. A nejen mně, nýbrž všem, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.