Kdo si myslí, že stojí

Sdílejte s ostatními!


MP3Stáhnout MP3        PDFPřečíst v PDF

1K 10,12 A proto ten, kdo si myslí, že stojí, ať si dá pozor, aby nepadl.

Vybral jsem text z první Korintským, který nejlépe vystihuje to, co prožívám poslední dobou ve sboru. Dlouho jsem přemýšlel a modlil se jak vám předat povzbuzení, která vedou k proměně srdce i našeho jednání.
Sám Pán Ježíš mluví velice otevřeně o tom, že ne každý, kdo se k němu hlásí, vejde do Božího království.

Mk 10,15 Amen, pravím vám, kdo nepřijme Boží království jako dítě, jistě do něho nevejde.“

Mt 7,21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Mt 7,22 Mnozí mi řeknou v onen den: ‚Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali a ve tvém jménu nevymítali zlé duchy a ve tvém jménu neučinili mnoho mocných činů?‘
Mt 7,23 A tehdy já prohlásím: ‚Nikdy jsem vás neznal; jděte ode mne, kdo se dopouštíte nepravosti.‘

Tedy ani samotná víra nám nezajistí podíl na Božím království. To komentuje

Jakub Jk 2,17 Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.
Jk 2,18 Někdo však řekne: „Jeden má víru a druhý má skutky.“ Tomu odpovím: Ukaž mi tu svou víru bez skutků a já ti ukážu svou víru na skutcích.
Jk 2,19 Ty věříš, že je jeden Bůh. To je správné. I démoni tomu věří, ale hrozí se toho.

Pokud náš život nenese znaky Kristovy povahy, to je láska a soucit, a také podle toho nejednáme, je naše víra pouze hobby.
Pán Ježíš mluví v podobenství o rozsévači (a učedníkům vysvětluje):

Mt 13,19 Pokaždé, když někdo slyší slovo o království a nechápe, přichází ten zlý a vyrve, co bylo zaseto do jeho srdce; to je ten, u koho se zaselo podél cesty.

Říkám si jak je možné, že chodíme do sboru tak dlouho, já osobně 60 let, a jsem na tom tak, jak jsem. Jak to?
Apoštol Pavel tento problém řeší a předkládá obraz života jako cesty Izraele po poušti a poukazuje na některé problémy, ve kterých Izrael byl ve vztahu k Bohu.

1.
1K 10,7 A také nebuďte modláři jako někteří z nich, jak je psáno: ‚Usadil se lid, aby jedl a pil, a potom povstali k tancům.‘

Co myslíte – jsme modláři? Co to znamená modloslužba? To znamená spoléhat na něco jiného než na Boha. To už je srozumitelnější, ne? Spoléháme na Boha, nebo víc na naše schopnosti, vzdělání, dovednosti? Nebo dokonce na naše kontakty? Když někdo něco stvrzuje poklepáním na dřevo, tak se děsím, nebo si dáváme dárky pro štěstí (asi to je z upřímného srdce). Každý se zamysleme nad tím, co se nás konkrétně týká.

Žd 13,5 Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: ‚Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.‘
Žd 13,6 Proto smíme říkat s důvěrou: ‚Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?‘

Modli se, aby ti Pán ukázal, kde jsi selhal. Možná někdo namítne: „ty nás neustále vedeš k sebemrskačství“.
Cesta do nebe je úzká!
Ale pozor! Pokud žiješ ve hříchu, má to velký dopad na tvůj život.
V Žalmu 90 připisovaném Mojžíšovi se říká

Ž 90,7 Pro tvůj hněv spějeme k svému konci zděšeni tvým rozhořčením.
Ž 90,8 Před sebe si kladeš naše nepravosti, do světla své tváře naše tajné hříchy.

Jeden kazatel říká – církev to není společenství lidí, kteří se dohodli na nějaké doktríně, ale je to vanutí Ducha. Jestliže zarmucujeme Ducha tím, že ho uhašujeme neposlušností a hříchem, nemůžeme žít pod jeho vedením.

2.
1K 10,8 Ani se neoddávejme smilstvu, jako někteří z nich, a padlo jich za jeden den třiadvacet tisíc.

Možná namítnete: o čem to mluvíš? Copak žijeme ve smilstvu? Bible za toto označuje jakýkoliv nemanželský sex, homosexuální sex, pornografii (Ježíš říká, kdo by pohlédl na ženu dychtivě, smilní s ní v srdci). To vše je smilstvo. Dnešní morálka je tak ochablá, že se nemanželské soužití považuje za normální. Možná to mezi námi není tak hrozné, ale podívejte se na naše děti, co s tím.

Někteří se pozastavují nad svatbou Vlasty Domeové a Ludvíka Kači. Já mám velkou radost, že když se dozvěděli o tom, že celý život žijí ve hříchu, chtějí to napravit a příští neděli, dá-li Pán, se vezmou. Je to krok víry, protože tento stát podporuje nemanželské vztahy i většími dávkami. Stát jim sníží dávky. Možná budou potřebovat od nás i pomoc. Tím ,že žijeme ve smilstvu, otevíráme svůj život Ďábelským silám.

Ježíš říká
L 22,31 „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal, aby vás směl tříbit jako pšenici.

Nemůžeme sloužit Bohu, když žijeme ve hříchu. K takové službě se Bůh nepřizná.
Je cesta ven? Čiň pokání slovy, vyznej, a skutkem se odvrať. Bůh ti k tomu dá sílu. Není to jednoduchá cesta, ale je jediná: složit svůj hřích pod křížem.

3.
1K 10,9 A také nechtějme zkoušet Pána, jako to dělali někteří z nich a hynuli od hadího uštknutí,
1K 10,10 ani nereptejte, jako někteří z nich, a byli zahubeni Zhoubcem.
1K 10,11 To, co se jim stalo, je výstražný obraz a bylo to napsáno k napomenutí nám, které zastihl přelom věků.

Izrael měl svůj názor. To je zdravá lidská vlastnost, která člověka posunuje, jakýsi motor pokroku. Když se ale pozorně podíváme na to, co se stalo, tak zjistíme, že Bůh vedl Izrael do zaslíbené země. Když ji prozkoumali, tak se zděsili a nevěřili, že jim Bůh pomůže zemi získat – tu kterou jim zaslíbil. Tak je Bůh potrestá tím, že budou čtyřicet let chodit po poušti. Po čase Bohu vyčítají, proč je vyvedl z Egypta a že mají té many, toho nebeského pokrmu, už dost. Bůh je potrestal ohnivými hady.

Někdy máme výhrady ke starším, ke kazateli a nevím k čemu ještě a přitom nehledáme skutečnou duchovní nebo i faktickou podstatu problému. Slyšel jsem pěkný příběh: kdosi kritizoval jednoho bratra, že ho nezdraví na ulici a přitom ve sboru byl samá láska. Ukázalo se, že nosí do práce kontaktní čočky na blízko a že nevidí tváře lidí.

Mt 7,3 Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?
Mt 7,4 Anebo jak to, že říkáš svému bratru: ‚Dovol, ať ti vyjmu třísku z oka‘ – a hle, trám ve tvém vlastním oku!
Mt 7,5 Pokrytče, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout třísku z oka svého bratra.

Pokud někoho posuzujeme, velice dobře rozpoznáme ducha našeho uvažování, pokud celou situaci začneme číst přes porovnávací klíč lásky

1K 13,4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
1K 13,5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
1K 13,6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
1K 13,7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
1K 13,8 Láska nikdy nezanikne.

Přečti si svoje pohnutky přes tyto parametry. Pokud někde nesouhlasí, jistě tvoje postoje nejsou z Božího Ducha.

Ga 5,22 Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
Ga 5,23 tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.

1K 16,14 Všecko nechť se mezi vámi děje v lásce.

Žd 12,14 Usilujte o pokoj se všemi a o svatost, bez níž nikdo nespatří Pána.

Tak je velmi důležité, abychom svoje postoje, námitky, než je začneme prezentovat v církvi, pečlivě zkoumali optikou lásky.

2K 11,14 A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;
Mt 5,20 Neboť pravím vám: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho přesahovat spravedlnost zákoníků a farizeů, jistě nevejdete do království nebeského.

Co nám je platná znalost Písma, když nebudeme mít laskavé srdce?

Mt 25,41 Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům!
Mt 25,42 Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít,
Mt 25,43 byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘
Mt 25,44 Tehdy odpoví i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
Mt 25,45 On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘
Mt 25,46 A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“

Netečnost nezájem o druhé je cesta do pekel (hříchy z nedbalosti).

Na závěr:
Bez Ducha svatého nedojdeme do cíle, bez něho nejsme schopni posloužit sobě navzájem ani našim blízkým v rodině, ani lidem ve městě. Modlím se, aby Bůh vylil na nás Ducha Svatého, aby Boží láska přemáhala svět.

1K 10,13 Nepotkala vás zkouška nad lidské síly. Bůh je věrný: nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, nýbrž se zkouškou vám připraví i východisko a dá vám sílu, abyste mohli obstát.

2K 13,11 Nakonec, bratří: žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.