Ježíšovy tituly

Sdílejte s ostatními!

PDFPoznámky v PDF

Bohoslužba na Boží hod u stavby nové modlitebny, bez audio záznamu.

Úvod
Vítám Vás všechny na tomto setkání na Boží hod, na setkání u stavby naší nové modlitebny.

Proroctví
Chtěl bych se zamyslet nad následující částí z Bible, kde Izajáš prorokuje příchod Ježíše Krista.
Izajáš 9,5 Neboť chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo panství. Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje. 6 Nebude konce vzrůstu jeho panství a pokoje na Davidově trůnu a nad jeho královstvím, aby ho mohl upevnit a posilnit v právu a v spravedlnosti od nynějška až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
Když to čteme, tak vidíme, že to není ani tak o popisu jeho příchodu, ale hlavně o Ježíšově charakteru a o tom, proč přijde. Občas se nám tam střídají časy, ale uvědomme si, že Bůh je nad časem – Bůh zároveň nyní kouká Izajášovi přes rameno, zároveň vidí, jak se Ježíš narodil, zároveň vidí, jak my tu stojíme a zároveň vidí druhý Ježíšův příchod.
Nejdříve čteme, že na jeho rameni spočine panství, tedy dostává moc nade vším. Později se vrátím k tomu, jaké to panství vlastně je, nebo co alespoň já vidím pod Božím královstvím.

Ježíšovy tituly
Čteme tam tři jména, ve smyslu že byly provolány jeho tituly, které ho vystihují. Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.
Podivuhodný rádce znamená, že Ježíš je někdo, kdo nás vede cestou, jakou pro nás každého osobně má Bůh. Není to často cesta, které bychom rozuměli, nebo kterou bychom si vybrali. Je ale podivuhodná nebo divuplná ve smyslu, že když se pak ohlédneme, tak si říkáme – aha, tak takhle ty jsi to Bože myslel. A jen se divíme, jak dobře to Bůh vymyslel. Někdy to poznáme zde, něco možná pochopíme až v nebi, a něco možná nikdy – ale už dnes máme možnost se na to Boha ptát. Možná jsme si úplně nepředstavovali, jak se bude stavět tato modlitebna – ale šli jsme do stavby s vírou a s tím, že se necháváme Bohem vést podivuhodnou cestou, kterou jak věřím za několik let oceníme a budeme si říkat – aha, tak proto ta cesta byla takto strastiplná!
Další titul je mocný Bůh. Tento titul musel být pro tehdejší čtenáře záhadou. Jak vůbec může někdo říci o člověku, že je Bůh? I z popisu Ježíšova života vidíme, že tehdejším židům nejvíce vadilo, když se Ježíš prohlašoval za Boha, brali to jako jasné rouhání, protože žádný člověk nemůže být Bůh. A až na to, že nepoznali Ježíše, měli pravdu. Jen Ježíš je ten, kdo sem přišel v těle. Kdo, přestože je mocný Bůh, se natolik snížil k nám, narodil se jako člověk, aby byl s námi a zachránil nás. Aby vzal naše viny, které způsobují oddělení od Boha, na sebe na kříži. Když vstal z mrtvých, ukázalo se, jak mocný Bůh to je, ale hlavně se ukázalo, jakou neuvěřitelnou lásku k nám má. Je mocný Bůh i při stavbě této modlitebny.
Věčný Otec. Jak tomu rozumět? Ježíš je někdo, kdo je věčný, kdo je Bůh, to už ostatně vidíme z předchozího titulu. Neznamená to, že Boží Syn Ježíš Kristus je zároveň Bůh Otec, pak by nedávaly smysl jiné pasáže v Bibli. Chápu to spíše tak, že je Otec je zde titul zdroje, toho, kdo dává život. A Ježíš Kristus nám doopravdy dává jako dar věčný život, že Ježíš je někdo, skrze něhož vše povstalo, a bez něhož nepovstalo nic, co je. Zrovna tak bez něho nemůže jakkoliv povstat tato stavba.
Závěrečný titul je Kníže pokoje. Víme, že život s Ježíšem nepřináší stav, kdy se nám ve všem daří. Naopak, život s ním nám přímo zaslibuje, že přijdou nejen nepohodlí, ale i přímo pronásledování – ať už má jakoukoliv podobu. Přesto ale v životě s ním můžeme zažívat pokoj i během okolností, které nám až tak v pohodě nepřipadají. Ať už je to současná covidová situace ve světě, nebo třeba proces, jakým probíhala tato stavba. Samozřejmě toto není vůbec porovnatelné s tím, co třeba nyní prožíváme třeba ohledně našich blízkých nemocných. Ale i v tomto můžeme přicházet za Ježíšem, dávat mu své radosti a starosti s tím, že on je Kníže pokoje. Že on dává vnitřní pokoj, který můžeme získat pouze po usmíření s Bohem. Ježíš zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých a dává nám pokoj, který nám nemůže dát kdokoliv jiný nebo cokoliv jiného na tomto světě. A naše důvěra k němu roste tak, jak jsme mu blíže a blíže.

Modlitebna a komunitní centrum
Když jsem mluvil o těch Ježíšových titulech v souvislosti s touto stavbou, připadal jsem si trochu nepatřičně. Možná až dost nemístně. Uvědomoval jsem si, jak Bohu jde o nás, ne o věci na tomto světě. Četli jsme si, že Ježíš má panství. Že nebude konce vzrůstu jeho panství a pokoje, že je jeho je království, kde upevňuje a posiluje právo a spravedlnost nyní a navěky. Co je v onom Božím království pro Ježíše důležité? Jsme to my, jako Boží poddaní – poddaní v radosti a vděčnosti. Jsme to my, Boží děti.
Pokud je Boží vůle, aby zde tato stavba stála a sloužila lidem kolem, jako komunitní centrum, ne jako prostředek izolace od světa, jako pocit jistoty místa, kde jsme „svatí“, ale jako prostředek, jak lidem různými způsoby sloužit, pak to Bůh jako divuplný rádce tímto směrem i požehná. Chceme místo, kde prostor pro Boží děti a zároveň pro lidi, kteří Boha neznají. Možná nám to přinese nepořádek a chaos, stejně jako nám ho přinášejí třeba naše děti doma. A i když si občas nad tím můžeme zoufat, jsme rádi, že máme doma život, i když to někdy může být těžké, a i když třeba občas nejde vše cestou, jakou jsme si vysnili. Rádi ale z lásky k našim dětem či našim blízkým vyměníme to, že je máme, za to, že nám to občas nabourá naše pohodlí nebo náš domnělý klid a pořádek.
Tak nám všem přeji, ať si během těchto Vánoc můžeme více uvědomovat, že Ježíš Kristus je Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec a Kníže Pokoje. A protože se scházíme zde, chtěl bych přidat přání, aby i tato stavba byla místem a prostředkem, kde budou moci lidé poznat Ježíše. Nepoznají ho ale skrze nějakou svatou stavbu, nebo skrze nějaké konkrétní místo. Poznají ho skrze nás. Boží království je o jeho lidu, ne o stavbách, ne o našich domovech jakožto zdech, mezi kterými žijeme, ne o kostelech. Máme ale toto vše od Boha svěřené, abychom to používali pro šíření jeho království. Stejně tak tato stavba, nebo třeba něco dalšího na pozemku vedle, nebude pro Boha k ničemu, pokud tam nebudeme i my. Tak ať i naše domovy i tato stavba doopravdy může sloužit k šíření Božího království, ať i my i další lidé kolem nás může více a více vnímat, jak je Ježíš Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje. A ať si uvědomujeme, že Bůh očekává na nás osobně, na každého jednotlivě, jak tu jsme, jak prostředky, které máme, včetně této stavby, použijeme.