Kam jsi se dostal?

Sdílejte s ostatními!


PDFPoznámky v PDF

Ž.95
7 On je náš Bůh, my lid, jejž on pase,
ovce, o které on sám pečuje.
Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
8 nebuďte zatvrzelí

Před několika lety jsem byl svědkem velice dramatické scény, když jsem byl navštívit svého kamaráda v nemocnici. Na pokoji byl starší muž, byl těžce nemocný a očividně dost trpěl. Náhle začal křičet a poměrně dost vulgárně a říkal: “ať už konečně chcípnu a už to mám za sebou a mám pokoj.“
Celá tato scéna se mi vryla do srdce a čas od času se mi vybaví.
Pán Ježíš v evangeliích 7krát připomíná, že pro ty, kteří nevejdou do Božího království a budou vyvrženi ven, čeká jen pláč a skřípění zubů.
Žádný klid a pokoj, ale soužení a trápení, o kterém nemáme ani ponětí.

V 1.Kor.2.9 je napsáno Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.

Jsem přesvědčen že to platí i o opaku ani si nedovedeme představit, jak bude hrozné. Věčné odsouzení!!

Před několika dny jsem prožil zvláštní zkušenost
Bylo to v noci, nevím, jestli to bylo vidění nebo živý sen. Byl jsem někde, kde jsem nemohl dýchat, dusil jsem se nemohl jsem nic dělat, vznášel jsem se v nějakém prostoru, ale naprosto přesně jsem věděl, že se nacházím daleko od Boha v naprostém zavržení a v naprosté beznaději. V životě jsem nezažil tak hrozný pocit nicoty, bezmoci a nemožnosti nápravy. Věřím, že mi Bůh dal nahlédnout do naprostého odloučení od Něho. Strašně jsem se zděsil, probudil jsem se a začal se modlit: Pane, jestli je něco v mém životě, co ti vadí abych mohl vejít do tvého království tak mi to ukaž a já to okamžitě opustím. Náhle mi bylo jasné jak důležité a naprosto zásadní je být smířen s Bohem. Je to otázka života a smrti.

Nechci vás nějak děsit a strašit Peklem, ale je to vážná věc.

Je zvláštní, že 7. 2. mi Pán položil na srdce text, který budeme číst zítra v programu 40 dní s biblí a včera jsme četli 95. žalm, ze kterého jsem četl úvodní text

Lukáš15,1.Všichni výběrčí daní a hříšníci ho chodívali poslouchat.
2Farizeové a znalci Písma si ale stěžovali: „On přijímá hříšníky a jí s nimi!“
3Vyprávěl jim tedy toto podobenství:
4„Kdyby někdo z vás měl sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nenechá těch devadesát devět v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde?
5Jakmile ji najde, s radostí ji vezme na ramena,
6 přijde domů a svolá přátele i sousedy: ‚Radujte se se mnou, neboť
jsem našel svou ztracenou ovci!‘
7Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.“

Ovce je zvláštní zvíře. Je to zvíře, které nemá absolutně žádný orientační smysl. Ta má skloněnou hlavu žere a žere a nebýt plotu nebo pastýřského psa, tak je za chvíli kdoví kde.

Jak je to, ale přiléhavý obraz toho, co děláme také my.
Zamysli se, čím se živíš, co zaměstnává tvoji mysl a duši. Každý z nás je citlivý na něco jiného. (chutná nám něco jiného)
Někdo touží po bohatství.
Někdo po vztahu s děvčetem, nebo chlapcem.
Někoho láká internet.
Jiného vzdělání. atd.
Jak je nám to přirozené. Chceme si užít něco ze života. Ať z toho života něco máme.
Zanedlouho nemáme čas na čtení božího slova, nemáme čas se modlit, neprožíváme přítomnost Pána Ježíše v našem životě. Zjistíme, že vlastně víra je na obtíž. Ono to vlastně jde. Zanedlouho ani nemáme výčitky svědomí, když děláme věci, které jsme si mysleli, že nikdy nejsme schopni udělat. Něco ukradneme, lžeme, když z toho máme prospěch. Porušujeme Boží zákony a ani se při tom nezačervenáme.
Jak je to možné? Protože jsme jako ovce a když se sytíme věcmi, které nejsou dobré tak je zle. Za chvíli se dostaneme do tak nebezpečných míst, že nám opravdu hrozí smrt. Pokud ne fyzická tak určitě věčné zatracení.

Výborná zpráva je, že pastýř nás nenechá na pospas, nenechá nás, ať si vychutnáme důsledky našeho jednání.
Pán Ježíš je dobrý pastýř. Říká, že hledá, byť jedinou ztracenou ovečku.
Jde příliš o mnoho, než abychom nad tím mávli rukou.
Několikrát jsem vyprávěl, jak tento dobrý pastýř Ježíš zachránil mého strýce, který už si nevěděl rady se životem a chtěl se oběsit. Dokonce měl již přivázaný provaz. Ježíš přišel a vzal ho na ramena a proměnil jeho život.
Jestli si myslíš že jsi v naprosto bezvýchodné situaci a nevíš si rady se životem pozvi do svého života Ježíše a On změní tvůj život.
Možná jsi nezašel moc daleko, ale už neprožíváš Ježíšovu přítomnost ve svém životě, už neslyšíš jeho hlas. Stoprocentně si buď jistý, že Ježíš tě hledá a chce tě obejmout.
Možná prožíváš zklamání ze života. Měl jsi větší očekávání a nepovedlo se ti to. I tebe hledá a chce ti dát pokoj a radost.

Ježíš říká: hle stojím přede dveřmi a tluču: zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.

Tak kam jsi se dostal? Otázka, kterou jsem položil na začátku. Teď je čas to změnit. Chvíli se ztiš, přemýšlej. Je ještě čas milosti, kdy se můžeš navrátit, tento čas, ale nebude stále. Chce se mi říct s apoštolem Pavlem Bůh vám domlouvá našimi ústy: prosíme vás na místě Kristově: DEJTE SE SMÍŘIT S BOHEM.

Možná tvůj vztah jenom nějak vychladl, není jako dřív, můžeš obnovit tento vztah a pros Pána ať nově vstoupí do tvého života.

Jestli se díváš na tuto bohoslužbu a toto slovo tě zaujalo a nejsi věřící, vyhledej si na webu cbkladno.cz spojení na někoho ze starších, nebo administrátora, a zatelefonuj. Rádi se ti budeme věnovat.

Jožka Križaj. To byl kluk, se kterým jsem pracoval na šachtě. Oba jsme byli jako dobrovolní záchranáři a jednou jsme spolu sloužili pohotovost během víkendu. Celý víkend se Jožka dotazoval, co z toho máš, že věříš bohu se zájmem mě poslouchal. Měl za sebou dramatický život a také si nesl velkou vinu. Neřekl mi, o co jde, ale bylo to něco velmi vážného, co mi nechtěl říct. Shodou okolností jsme připravovali ve sboru evangelizační shromáždění, které bylo další víkend. Pozval jsem Jožku. On přišel. Já jsem byl někde v sále a on se ptal, kde mě najde. Někdo mu řekl ať jde do sálu, že mě tam najde. On nenašel odvahu a odešel pryč, což jsem zjistil, až když jsme se uviděli v práci. Velice mě to bylo líto, domluvili jsme se, že třeba někdy příště se to podaří. Další týden sloužil na Hlavní báňské stanici pohotovost. V noci se mu udělalo nevolno a odešel na záchod, a tam zemřel na infarkt. Bylo mu kolem třiceti let. Byl jsem z té události velice zdrcen.
Vyprávím vám tento příběh jako varování. Bůh nám dává omezený čas k tomu abychom odpověděli na jeho volání. Pokud ten čas promarníme, není už šance na nápravu.

Budu se teď modlit modlitbu a pokud toužíš po tom obnovit s Bohem vztah, nebo třeba vydat svůj život Ježíši. Pak bude následovat chvála a při té chvále se modli řekni ano Pane tady jsem a vydávám ti život a toužím, abys mě vzal do své náruče.

POŽEHNÁNÍ
Ef.2.8-10
Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar: není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit. Jsme přece jeho dílo, v Kristu Ježíši stvořeni k tomu, abychom konali dobré skutky, které nám Bůh připravil.